Více než polovina českých firem už dnes umělou inteligenci aktivně využívá a další s jejím nasazením počítají v blízké budoucnosti. AI se stává běžnou součástí firemních procesů – od automatizace rutinní práce až po analytiku a podporu rozhodování. Jaká je ale realita jejího zavádění? Jde implementace hladce, nebo naráží firmy na překážky?

Umělá inteligence firmám slibuje vyšší produktivitu, úsporu času i zjednodušení procesů. Praxe však ukazuje, že technologická stránka je často tím menším problémem. Organizace se při zavádění AI potýkají především s lidským faktorem, nedostatkem know-how a obavami o bezpečnost dat. Největší míra skepticismu se přitom objevuje mezi zaměstnanci v tzv. první linii, kde AI vnímá pozitivně zhruba jen polovina pracovníků.

Jakým výzvám čelí firmy při implementaci AI?

Podle průzkumu společnosti Manpower většina českých firem již umělou inteligenci využívá, případně s ní plánuje začít během následujícího roku. Firmy, které mají AI již nasazenou, nejčastěji zmiňují zvýšení efektivity, rychlejší zpracování dat a úsporu času při rutinních úkolech. Automatizace administrativy, lepší analytické nástroje nebo personalizovaná doporučení patří mezi nejčastěji uváděné přínosy.

Zároveň ale průzkum ukazuje, že implementace AI není bez komplikací. Vedle finančních nákladů a technologických omezení naráží firmy především na odpor části zaměstnanců, kteří vnímají umělou inteligenci spíše jako hrozbu než jako pomocníka.

Co zaměstnance v souvislosti s AI trápí nejvíce?

Nejčastější obavy zaměstnanců se opakují napříč firmami i odvětvími.

První a nejrozšířenější obavou je strach ze ztráty práce. Umělá inteligence je často vnímána jako nástroj, který nahradí lidskou práci a učiní některé pozice zbytečnými. Právě tento narativ však současné trendy vyvracejí. Koncept Průmyslu 5.0 zdůrazňuje spolupráci člověka a technologií, nikoliv jejich soupeření. AI má lidem ulevit od rutiny a dát jim prostor pro kreativnější a hodnotnější činnosti.

Druhou výraznou obavou je bezpečnost. Zaměstnanci se bojí zneužití dat, úniků citlivých informací nebo toho, že se budou muset spoléhat na nástroje, jejichž rozhodování není zcela transparentní. Nejistota ohledně přesnosti výstupů AI pak vede k obavám o kvalitu práce i osobní odpovědnost.

Dalším faktorem je prostý strach z neznámého. Pro řadu lidí je umělá inteligence abstraktním pojmem, se kterým nemají osobní zkušenost. Nejistota, zda se nové nástroje zvládnou naučit používat, nebo zda jejich stávající dovednosti neztratí hodnotu, často vyvolává odpor už v počáteční fázi zavádění.

Neméně důležitá je i skutečnost, že zaměstnanci často nevidí konkrétní přínos AI pro svou každodenní práci. Pokud změny nejsou dostatečně vysvětleny a vedení nekomunikuje, jak konkrétně AI lidem pomůže, je odpor přirozenou reakcí. Právě zde hraje klíčovou roli management – bez jasné komunikace, školení a podpory se potenciál AI naplno neprojeví.

Postoje vedení a zaměstnanců se liší

Zatímco mezi zaměstnanci přetrvává opatrnost, pohled managementu je výrazně optimističtější. Celosvětově vnímá pozitivní dopad AI přibližně 72 % firem. V českém prostředí se podobná čísla objevují zejména u vedoucích pracovníků, kde až 70 % z nich považuje využívání umělé inteligence ve firemních procesech za důležitý krok k udržení konkurenceschopnosti.

Rozdíl v pohledu vedení a zaměstnanců ukazuje, že samotná technologie nestačí. Úspěšná implementace AI stojí na kombinaci technického řešení, změny firemní kultury a systematické práce s lidmi.

AI jako příležitost, ne hrozba

Zkušenosti českých firem potvrzují, že umělá inteligence má reálný potenciál zefektivnit fungování organizací. Zároveň ale ukazují, že bez důrazu na komunikaci, vzdělávání a zapojení zaměstnanců se její přínosy mohou minout účinkem.

Firmy, které chtějí z AI vytěžit maximum, musí vedle technologií investovat i do lidí. Právě schopnost vysvětlit, proč AI zavádět a jak konkrétně pomůže v každodenní práci, často rozhoduje o tom, zda se z ní stane skutečný pomocník – nebo jen další nevyužitý nástroj.